Koloběžka

Jedním za zásadních problémů při jízdě na koloběžce může být neznalost povinností při pohybu a to jak na silnici, tak i na chodníku. Jezdec na koloběžce je z pohledu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, účastníkem silničního provozu – cyklistou (viz § 55 a § 57 a související ustanovení uvedeného zákona). Pohyb na koloběžce po chodníku je umožněn jen pro osoby ve věku do 10 let, stejně jako cyklistům. Povinností všech jezdců na koloběžce do 18 let věku je za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě, i když jede po chodníku (pohyb po chodníku se týká se jen dětí do 10 let). Jezdec na koloběžce do 10 let se může pohybovat bez dozoru osoby starší 15 let na cyklostezce, na stezce pro cyklisty a chodce, v obytné zóně po celé její ploše. V pěší zóně, jen pokud dopravní značka povoluje vjezd cyklistů. V „Zóně pro cyklisty“ je zakázáno jet rychlostí vyšší než je 30 km.-1 – platí také pro jezdce na koloběžce a samozřejmě i pro cyklisty. Pokud se jezdec na koloběžce do deseti let pohybuje na silnici, je nezbytný doprovod osoby starší 15 let, jezdec na koloběžce může jet na silnici sám až po dosažení 10 let. Jen věkovým limitem a výbavou jezdce na koloběžce není zákon naplněn. Koloběžka, stejně jako kolo, podléhá povinné výbavě. Mnoho koloběžek, zvláště těch, na kterých jezdí mladší děti, nemá ruční brzdu a brzdí se pouze tlakem na zadní blatník – nášlapnou brzdou. A to už se nezmiňujeme o potenciálním nebezpečí některých typů elektrických koloběžek, které mohou dosahovat podstatně vyšších rychlostí jízdy. Povinná výbava koloběžek je definovaná ve vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Koloběžka je zařazena mezi jízdní kola. Platí pro ni tedy následující povinnosti. Volné konce řídítek musí být zaslepené, nejlépe gumovými rukojeťmi. Na rukojeti nesmí být ostré hrany – nebezpečí vážného poranění při nárazu na řídítka. Musí být vybavena účinnými na sobě nezávislými brzdami (předními a zadními). I koloběžky musí být vybaveny odrazkami. Přední odrazka má mít bílou barvu, umístění vpředu pod řídítky. Může být kombinovaná s bílou přední svítilnou nebo blikačkou. Zadní odrazka má mít červenou barvu, může být kombinovaná se zadní červenou svítilnou nebo odrazovým materiálem obdobných vlastností. Je možno použít i červené blikačky. Jezdec na koloběžce, stejně jako cyklista, je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícený světlomet s bílým neoslňujícím světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může jezdec na koloběžce použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.

Pro jezdce na koloběžce samozřejmě platí také veškeré dopravní značky a to jak svislé tak i vodorovné, stejně jako pro cyklisty. Dopravní značky jsou obsahem Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. Pro jezdce na koloběžce, kteří se pohybují na pozemních komunikacích, platí také POKYNY POLICISTY, musí také respektovat SVĚTELNÉ SIGNALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ – semafor a znát chování u tohoto zařízení. Platí pro ně signály, které jsou určeny pro cyklisty - dvoubarevná nebo tříbarevná soustava signálů. Jezdec na koloběžce je řidič a jako řidiči zákon č. 361/2000 Sb. přikazuje respektovat vše, co platí pro řidiče motorových vozidel. Například pokud jezdec na koloběžce vidí před přechodem pro chodce stát chodce, který chce přejít přes přechod, je povinen zastavit a nechat jej přejít přes přechod.

Koloběžkař v roli chodce

Pokud cyklostezka navazuje přechodem pro chodce, musí jezdec na koloběžce z koloběžky sesednout a koloběžku přes přechod jen vést, nesmí na ní jet. Rozhlíží se kolem sebe - vlevo a pak vpravo a zase vlevo. Na přechod může vstoupit až v okamžiku, kdy vidí, že vozidla zastavují a tzv. „pouští“ chodce na přechod přes silnici.

Pokud jezdec na koloběžce vede koloběžku – stává se chodcem. Pokud musí jít po silnici, je povinen jít tak, aby byl co v největším bezpečí před projíždějícími vozidly a vozidla neohrožoval nebo neomezoval – jde vždy tak, aby měl koloběžku vlevo od sebe, tzn. směrem do silnice! Jezdec na koloběžce, který vede koloběžku, jde po pravé straně silnice, případně po pravé krajnici. Jezdec na koloběžce může koloběžku také vést po chodníku. Je to rozumnější už kvůli rozměrům koloběžky a vlastní bezpečnosti. Nesmí ohrozit chodce na chodníku. Jde vpravo, stejně jako chodci.

Jízda v obci na silnici s více pruhy

Jezdec na koloběžce používá jen pravý jízdní pruh, levý jízdní pruh jen v případě nutnosti použití k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Vybrané nebezpečné situace, se kterými se může jezdec na koloběžce setkat na silnici

Koloběžka je snadno přehlédnutelná v provozu, zvláště mezi vozidly kategorie SUV. Vozidla svojí výškou „zacloní“ jezdce na koloběžce jsou tedy svojí „neviditelností“ ohroženi v provozu více, než motocyklisté. Dospělý jezdec na koloběžce je svojí výškou cca 180-185 cm a výškou nášlapné plochy nad úrovní silnice – světlost je už od 2,5 cm, necelých 190 cm vysoký - pokud je vzpřímený. Při jízdě je skloněný k řídítkům, aby pohyb při odrážení byl přirozený a méně namáhavý. Ani další koloběžky nemají světlost nášlapné plochy příliš velkou. Na křižovatce vypadá velmi zvláštně, když se najednou před vozidly objeví stojící člověk a vy nevidíte, že jede na koloběžce.

Řidič může jezdce na koloběžce přehlédnout, pokud se jezdec na koloběžce ocitne v tzv. slepém úhlu vozidla. A vzhledem k výšce koloběžky je velmi nesnadné jezdce na koloběžce v provozu vůbec vidět. Zvláště, pokud při jízdě z kopce jezdec na koloběžce tzv. zalehne za řídítka a jede vyšší rychlostí, než jedou vozidla ve stejném pruhu. Velmi špatně je identifikovatelný na malých sportovních koloběžkách, kdy není skoro koloběžka pod dospělým člověkem vidět. Řidič tak vidí jen rychle se přibližující se skrčenou postavu, tedy pokud ji vůbec vidí. Jezdec na koloběžce se ocitne přibližně na úrovni spodního okraje oken vozidla.

Jezdec na koloběžce náhle vybočí ze směru jízdy např. na nerovnosti na silnici – výpusť kanalizace apod. Koloběžka je velmi citlivá na jakoukoliv nerovnost. Je velmi nebezpečné překonávat nerovnosti na silnici.

Na silnici je nebezpečná situace pokud jezdce na koloběžce míjí nákladní vozidlo – tlaková vlna může při předjíždění jezdce na koloběžce i shodit z kola, zvláště pokud vozidlo jede vysokou rychlostí a jezdec na koloběžce neočekává rázovou vlnu způsobenou projetím vozidla.

Pro jízdu je vhodné vybírat trasu, která vede mimo silnici a raději jet po cyklostezce. Je to bezpečnější a navíc jezdec na koloběžce by si měl vybírat jen cyklostezky s asfaltovým povrchem. Pro jízdu v terénu koloběžka není příliš vhodným dopravním prostředkem.

Předjíždění/objíždění/vjíždění

Pro jezdce na koloběžce platí, stejně jako pro cyklistu, povinnost dávat znamení o změně směru jízdy pokud odbočuje, vjíždí na pozemní komunikaci nebo předjíždí. Při objíždění stojícího vozidla a to jak z pravé strany nebo z levé strany, je zapotřebí si všímat, zda řidič nebo spolujezdec neotevírají dveře. Náraz do dveří by mohl mít fatální následky.

Pro cyklistu platí, že nesmí jet na kole a vést na vodítku psa, stejně tak to platí pro jezdce na koloběžce. Platí pro pozemní komunikace všech typů - viz § 58 (4) zákona č. 361/2000 Sb.

Na koloběžce může jet jen jedna osoba. Zvláště v období prázdnin se v mnohých půjčovnách na horách rodiče rozhodnou zpestřit prázdniny svým potomkům jízdou na koloběžce v tandemu. Koloběžka není dopravní prostředek pro převážení dětí a dospělých na jednom stroji. Velmi častým případem je, že rodič veze svoje dítě do školy/školky a jedou na jedné koloběžce. Na koloběžce není místo pro dva jezdce, není zde místo pro bezpečné držení dítěte a další důvody pro bezpečnost při jízdě - v souladu se zákonem.