Cyklista

Pro účely zákona č. 361/2000 Sb, o provozu na pozemních komunikacích je:

§ 2

a) účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích

a „každý“ je tedy opravdu každý z nás: chodec, pasažér ve vozidle, jezdec na jízdním kole (koloběžce), řidič nemotorového vozidla nebo motorového vozidla, řidič tramvaje, jezdec na zvířeti, průvodce vedených nebo hnaných zvířat, vozka, atd.

Proto pro cyklisty, jako účastníky provozu na pozemních komunikacích, platí vše, co týká řidičů nemotorových vozidel a dalších souvisejících předpisů pro jízdu na kole. A ani v tomto případě neznalost zákona neomlouvá.

Zvláště rodiče dětí do 15 let by si měli uvědomit, že za děti odpovídají a případné škody, které by děti mohly svým pochybením způsobit jdou na vrub rodičům. Proto je lépe se seznámit s požadavky zákonů a vyhlášek, které jsou kladeny na cyklisty jako účastníky provozu na pozemních komunikacích.


Kolo a vybavení cyklisty

Volné konce řídítek musí být zaslepené, nejlépe gumovými rukojeťmi. Nesmí mít ostré hrany na rukojeti – nebezpečí vážného poranění při nárazu na řídítka. Brzda na kole musí být přední i zadní, přičemž páčky brzdy musí mít oblý konec, aby se dítě nezranilo. Brzdy musí být účinné a na sobě nezávislé. Kolo musí být vybaveno odrazkami. Přední odrazka má bílou barvu, umístění vpředu pod řídítky. Může být kombinovaná s bílou přední svítilnou nebo blikačkou. Zadní odrazka má červenou barvu, může být kombinovaná se zadní červenou svítilnou nebo odrazovým materiálem obdobných vlastností. Je možno použít i červené blikačky. Další odrazky musí být umístěny na pedálech. Proč na pedálech? Je vidět nohy, které se pohybují při osvětlení reflektory vozidla a snadno se rozliší cyklista od dalších účastníků provozu (chodec, pes apod.). To je právě velmi důležité pro ostatní účastníky provozu, vědět, kdo se na silnici pohybuje a mít možnost předvídat jeho chování. Odrazky v paprscích kol (oranžová barva, dva kusy) jsou vidět z boku jako pohyb kola a snadno identifikuje cyklistu od dalších účastníků provozu.

Cyklista 04
Správně zaslepené konce řídítek

Proč je dobré dítě poučit, aby mělo dobré osvětlení kola?

Nikdy nevíte, kde se zdržíte nebo jestli nezůstanete stát někde na silnici. Mezitím se může udělat tma, může začít pršet nebo být mlha. Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým neoslňujícím světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.


Pasivní bezpečnost cyklisty

Pokud se cyklista nechce při pádu odřít nebo vážně zranit, musí se na to dobře připravit. Do 18 let je povinnost nosit přilbu při jízdě na kole. Platí ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.


Jak se správné nosí přilba.

Málo se zdůrazňuje bezpečné upevnění na hlavě – přitažení, úprava velikosti zadní aretací atd. Když se cyklista předkloní, přilba musí pevně držet na hlavě. Pozor na úpravu pásků pod bradou. Nesmí tlačit, ale také nesmí být volné. Platí pravidlo:

Pokud lze vložit dva prsty pod bradu, je přilba správně upevněná. Nad štítkem přilby je mezera na výšku dvou prstů. Jen tak chrání čelní dutinu při pádu. Častými chybami při používání cyklistické přilby je nákup malé nebo velké přilby, její nasazení příliš vpřed nebo vzad nebo její špatné dotažení.

Cyklista 01

Upevnění pod bradou
Cyklista 02

Výška štítku od obočí
Cyklista 03

Pohled ze zadu na správné nasazení

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:

Pokud cyklista spadne a přilbou narazí do čehokoliv, doporučuje se zakoupit novou. Může být prasklá a prasklinu není vidět. Nebude příště dostatečně hlavu chránit. Přilba není na celý život. Velikost hlavy se mění – hlava roste a tak je zapotřebí sledovat, zda přilba vašemu dítěti už není malá. Dávejte pozor i na čistotu vnitřní části přilby. Dá se vyjmout. Je pratelná a měla by se udržovat čistá a nepoškozená.


Jak zvýšit viditelnost dítěte cyklisty pro ostatní účastníky provozu?

Na trhu existuje řada oblečení s reflexními nebo fluorescenčními prvky. Fluorescenční materiál zvyšuje viditelnost za denního světla. Bývá většinou svítivě žlutý, oranžový nebo světle zelené barvy. Reflexní materiál odráží světlo za tmy a za snížené viditelnosti.


Na jaké další pomůcky a potřeby byste neměli ve výbavě vašeho dítěte zapomenout?

Při jízdě na kole je nezbytné mít na nohou bezpečné obutí, např. dobře zavázané a pevné tenisky. Zcela nevhodné jsou žabky, sandály apod. Hrozí sklouznutí obutí z nohy nebo z pedálů jízdního kola. Vhodné oblečení na kolo je zárukou zmírnění následků pádu. I za vyšší teploty se doporučuje triko s dlouhým rukávem. Není zapotřebí cyklodres. Vhodné jsou také chrániče na lokty a kolena především pro ty, kteří začínají jezdit nebo jezdí v terénu. Brýle na kolo slouží jako ochrana proti vlétnutí hmyzu do oka, prachu, oslnění, dešti apod. Rukavice chrání a pomáhají při řízení, resp. brzdění. Jsou účinnou ochranou před zraněním – snížení možnosti odření dlaní. Omezují pocení rukou – ruce nekloužou po páčkách. Blatníky na kole ochraňují jezdce před znečištěním. Zvonek slouží jako výstraha dalším účastníkům nebo k upozornění. Nezneužívat, ale vhodně používat. Kryt řetězu chrání nohavice kalhot před zachycením do řetězu. Zabraňuje pádu cyklisty. Samozřejmě můžete jít v ochraně vašeho dítěte ještě do větší hloubky a pamatovat můžete i na lékárničku. Ta se doporučuje především pro jízdu v terénu. Dále to může být lahev s pitím.


Co patří do aktivní ochrany bezpečnosti cyklisty?

Dobré zvládnutí techniky jízdy na kole, včetně dodržování zákonů o jízdě na kole a zásad bezpečné jízdy a účinné brzdy, na sobě nezávislé brzdy.


Jak přepravovat děti v přívěsném vozíku?

V současnosti zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích umožňuje děti přepravovat v přívěsném vozíku za kolo. Ale i pro vozík platí přísná pravidla a rodiče se musí uvědomit, že nejen dítě má mít pohodlné převážení, ale především řidiči motorových a nemotorových vozidel musí vidět, co je za kolem připojeno. V přívěsném vozíku může osoba starší 18 let převážet jen dvě děti mladší 10 let.

§ 58

(6)

K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky ne trojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti, musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 12-1600 mm nad úrovní vozovky


Jak postupovat, když učíte dítě jezdit na kole?

Jak na kole brzdit? Kdy se používá zadní a přední brzda? Nejprve děti učíme brzdit v nízkých rychlostech. Pomalá jízda a brzdění do zastavení. Poté je učíme se zpět rozjet. Důležité je, aby dítě umělo používat obě brzdy. U malých dětí je potřeba ověřit, zda jejich síla je dostatečné k úplnému zmačknutí brzdových páček. Mohou nastat i případy, kdy dítě na páčky ještě celou rukou neodstane. V takovém případě má nevhodně zvolenou výbavu jízdního kola. Důležité je, aby dítě vědělo, co při brzdění může od kola očekávat. Jaká je síla brzd a jaký je rozdíl v brzdění a účinností přední a zadní brzdy. Nejlepší způsob, jak zvládnout používání přední brzdy je natrénovat si to na bezpečném místě a to tak, že se brzdí oběma brzdami naráz, přitom většinu brzdné síly se dává do přední brzdy. Trénuje se tak prudší zastavování. Dítě si zvykne na pocit prudkého zastavení, až na hranici, kdy se začne zdvihat zadní kolo. Pozor, hrozí nebezpečí pádu přes řídítka! Zabrzdění zadní brzdou trvá dvakrát déle, než samotnou přední brzdou a tak je nebezpečné spolehnout se jen na brzdění zadní brzdou, zvláště při rychlé jízdě. Hrozí pád – přelétnutí přes řídítka. Stejně tak je nebezpečí pádu přes řídítka v okamžiku velmi silného brzdění jen přední brzdou a s vysokým tlakem na brzdovou páčku. Neméně důležitou schopností při jízdě na kole je udržet rovnováhu. Tu je vhodné trénovat někde mimo provoz např. na čáře nakreslené na zemi, třeba na hřišti. Dát za cíl udržet se ve vymezeném prostoru. Pozor, při jízdě se nikdy nedívat na zem, ale před sebe! Směr pohybu očí svádí jet tam, kam vidím - pokud se koukám na zem. Pokud se dívám před sebe, vidím i nerovnosti v terénu a mohu se jim lépe vyhnout. Pokud je vaše dítě v jízdě na kole úplný začátečník, je vhodné mu dát sedlo níž, než potřebuje tak, aby se mohlo dotýkat nohama země a pomáhat si ze začátku se odrážet. Až udrží rovnováhu při jízdě, může si dát sedlo výš a pokusit se udržet v jízdě šlapáním. Stabilita a rovnováha se lépe udržuje při rychlejší jízdě. Při velmi pomalé jízdě je to docela náročný manévr. Zvládne jej pouze zkušený jezdec.
Když vaše dítě umí základní manévry, je třeba pro jeho bezpečnost trénovat i ty náročnější, jako je řízení kola jednou rukou – při dávání znamení o změně směru jízdy. Náročné je to především proto, že je zároveň zapotřebí natáčet řídítky podle toho kam právě jede. Znamení o změně směru se sice dává jen při započetí manévru, ale i tak je to úkon náročný. Mnoha začínajícím cyklistům činí problém udržet se bez zakolísání a ve směru jízdy. Jak tedy učit dítě jezdit jen s jednou rukou na řídítkách? Na rovince zkoušet postupně pouštět levou ruku z řídítek. Ruka je položená na řídítkách a uvolňovat její stisk na řídítkách. Nejprve zkoušet levou rukou, a když už to nečiní problém ve vedení kola, zkoušet totéž pravou rukou. Pokud už zvládne pustit řídítka jednou rukou, zkoušet zvednout ruku nad řídítka a postupně trénovat pouštění řídítek, až se dostane k momentu, že zvládne jet bez držení kola jednou i druhou rukou. Je to průpravný cvik pro manévr, kdy bude potřebovat dát znamení o změně směru. Ale je ještě zapotřebí se naučit jen s jednou rukou zatáčet. Kolo udrží směr jízdy rovně, ale do zatáčky je zapotřebí překonat odpor kola a rukou natáčet řídítka dle potřeby. Také je zapotřebí se mírně naklonit směrem do zatáčky (dostředivá síla). Jen tak jsme schopni zatočit a bezpečně projekt. A na rovině, po projetí zatáčkou, se zase narovnat.
Nejprve se zkouší zatáčka vlevo i vpravo s vedením kola pouze jednou rukou. Po zvládnutí techniky jízdy do zatáčky s řízením jednou rukou přidá znamení o změně směru jízdy. Tomuto cviku je zapotřebí věnovat vysokou pozornost, neboť je to základní komunikační prvek cyklisty s okolím. Pokud cyklista nezvládne tuto část, nemůže do provozu. Znamení o změně směru jízdy se dává napřímenou rukou (upažení) s nataženou dlaní tak, aby byla vidět co největší plocha ruky. Palec míří vzhůru. Plocha ruky míří dopředu. Znamení se dává jen před začátkem manévru odbočování.