Autobusem na dopravním hřišti
Cíl DV
Seznámení dětí s autobusem. Jak vypadá autobus a autobusová zastávka. Seznámení dětí s pravidlem včasného ukázání změny směru jízdy.
Chvilka před aktivitou
Ukážeme si obrázek autobusu – Obr. 14. Jak autobus vypadá? Dokážeme popsat obrázek? Mají děti zkušenosti s cestováním v autobuse? Kdo a kam jezdí autobusem? Jak to vypadá uvnitř autobusu? A jak se jmenuje místo, kde autobus zastavuje?
Průběh aktivity
Aktivita se odehrává na dopravním hřišti, v případě nepřízně počasí ve třídě. Děti se zapojí do zástupu a chytnou se za sebou v bocích. První z nich je řidič. Vytýčíme zastávky (např. lavičkami). Autobus jezdí k zastávkám, kde vystupují první tři děti za řidičem a přistupují maximálně tři děti čekající na zastávce, chytají se za posledního v zástupu. Při zatáčení autobus ukazuje změnu směru jízdy rukou. Začíná řidič a všechny děti ukazují s ním. Na dopravním hřišti hru hrajeme na silnicích, protože představujeme autobus. Když děti hru dobře pochopí, rozdělíme je na více malých autobusů. Vždy začínáme s tím, že nějaké děti zůstávají na zastávce.
Pomůcky
Dopravní hřiště, plastové talíře jako volanty.
Poznámka z praxe
Nejprve je nutné hrát hru s dětmi, kde učitelka řídí nastupování a vystupování z autobusu, než děti hru pochopí.
Fotogalerie
Procházka za dopravními prostředky
Cíl DV
Vnímat dopravu okolo sebe. Živě se seznámit s dopravními prostředky, značkami, přechodem pro chodce, MHD, zastávkou MHD, semaforem, silnicemi, chodníky, parkovišti atd. Uvědomovat si pravidla pro bezpečný pohyb chodců.
Chvilka před aktivitou
Dětí se tážeme, co všechno můžeme venku vidět, když jdeme do školky. Vzpomeneme si na všechny věci, které souvisí s dopravou. Tážeme se dětí, jestli ví, na co všechno musí dávat venku pozor. Jaké nebezpečí z dopravy hrozí. Připomeneme si pravidla bezpečného pohybu na ulici. Než půjdeme ven, vezmeme si na sebe reflexní prvky, například vestičky. Budeme se držet v zástupu, ve dvojicích. Půjdeme tak, aby mezi dvojicemi nevznikaly mezery. Budeme se tedy držet hezky za sebou. Půjdeme po pravém okraji chodníku. Před přecházením silnice se všichni zastavíme. Paní učitelka se rozhlédne a až nám dá pokyn, že všichni můžeme bezpečně přecházet, půjdeme rychle. Nebudeme se na silnici zastavovat. Zastavíme se až na dalším chodníku, kde počkáme na zbytek zástupu. Po celou dobu procházky budeme bystře sledovat paní učitelku, abychom nezmeškali žádný z jejích pokynů.
Průběh aktivity
V průběhu procházky si všímáme všeho kolem nás. Zastavujeme se na bezpečných místech a ptáme se dětí, co vidí kolem sebe. Jakou barvu má silnice a chodník. Jestli když zadupeme do chodníku, je tvrdý nebo měkký. Jaké barvy svítí na semaforu. Jaké domy jsou kolem nás. Cílem procházky je zastávka městské hromadné dopravy, popřípadě jiná autobusová zastávka či železniční stanice. Prohlédneme si, jak to tady vypadá a popovídáme si o tom. Prohlédneme si, jak vypadá autobus nebo trolejbus a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jak vypadá tramvaj. Můžeme si poslechnout, jak odjíždějící tramvaj zacinká. Během procházky si prohlížíme i ostatní věci kolem nás a učíme se poznávat cestu do školky.
Pomůcky
Běžné potřeby na vycházku s dětmi – malá lékárnička, terčík pro přecházení přes silnici. Reflexní prvky pro děti.
Poznámka z praxe
Běžně paní učitelky dávají reflexní vesty pouze první a poslední dvojici v zástupu, i když má školka k dispozici dostatek vestiček pro celou třídu. Děti si vestičky dokáží nasadit sami, velcí dokáží pomoci malým. I když vestičky nasazuje paní učitelka, jedná se o velmi krátkou chvíli, kterou je dobré obětovat pro zvýšenou bezpečnost dětí. Děti v reflexních vestách jsou lépe viditelné pro ostatní chodce i pro vozidla při přecházení a díky zviditelnění dětí také vytváří přehledný zástup pro snadnou kontrolu dětí.
Fotogalerie
Poznávání geometrických tvarů
Cíl DV
Vnímání značek – jejich tvarů a barev.
Chvilka před aktivitou
Všechny věci, které nás obklopují, mají svůj tvar. Jsou věci, které nám mohou připomínat geometrické tvary. Znáte nějaké geometrické tvary? Co třeba kruh, čtverec nebo trojúhelník? Víme, jak tyto tvary vypadají? Která věc může mít tvar kruhu nebo koule? Děti vyjmenují některé předměty připomínající kruh. Rozhovor nad tvary vedeme i v rámci tvarů čtverce a trojúhelníku. Ve třídě si ukazujeme předměty, které se podobají geometrickým tvarům.
Průběh aktivity
Nejprve poznáváme věci ve třídě a říkáme, jaké mají tvary. Ukazujeme si předměty, které jde snadno popsat, protože mají ostré hrany nebo jsou jasně členěné dle geometrických tvarů. Například stůl, míč, židle, hrneček, koberec, papírový kapesník, okno, skříň, kostky lega, pravítko, molitanové kostky, kola od autíček, peřinky, sešit. Dále si ukazujeme předměty, jejichž tvar nelze jednoznačně přiřadit ke geometrickým tvarům. Například panenka, květina, hračky, puzzle, lžička, vidlička, váza.
Pomůcky
Bez pomůcek.
Poznámka z praxe
Tuto hru můžeme dále rozvíjet předložením barevných vystříhaných tvarů z papíru. Děti je mohou třídit dle barev a tvaru. Mohou pracovat samostatně nebo ve skupinkách.
Fotogalerie
Kde mám na těle?
Cíl DV
Uvědomění si svého těla a jeho částí. Je přípravou pro správné umístění bezpečnostních prvků, jako jsou helma, chrániče či reflexní prvky pro zvýšení viditelnosti.
Chvilka před aktivitou
Známe svoje tělo? Kde jsou ramena, kolena nebo paty? Je dobré vědět, co kde máme. Uvědomovat si, co nám k čemu slouží. K čemu máme ruce a k čemu slouží nohy. Když pojedeme na kole, maminka nám řekne, abychom si nasadili helmu na kolo nebo třeba rukavice nebo bezpečnostní reflexní pásku nad koleno. Je dobré vědět, kde se tyto části těla nachází, abychom si mohli bezpečnostní prvky dobře nasadit. Víme, kde se jednotlivé části těla nachází? Tak si to procvičíme.
Průběh aktivity
Pouštíme hudbu a děti běhají v rytmu po hrací ploše. V okamžiku, kdy hudbu zastavíme, řekneme část lidského těla. Děti se na zastavení hudby také zastaví a ukáží na svém těle požadovanou část. Po splnění úkolu pouštíme hudbu a hra se opakuje.
Když už jsou děti unavené a chceme aktivitu zklidnit, vypneme hudbu a pokračujeme bez běhání a hudby. Říkáme rychle za sebou části těla a děti je ukazují na sobě. Tempo zrychlujeme. Pro zvýšení obtížnosti hry ukazujeme části těla na sobě, ale chybně, abychom děti mátli. Děti se nesmí nechat splést. Tato činnost se může provádět i vsedě na koberci.
Pomůcky
Hudba, přehrávač hudby.
Fotogalerie
Vlevo, vpravo
Cíl DV
Znalost pravé a levé strany je důležitou součástí bezpečného pohybu po ulici. Příprava na pohyb chodce po chodníku vpravo. Pravolevá orientace je důležitá pro správný postup při rozhlížení před přecházením silnice.
Chvilka před aktivitou
Známe, která ruka je pravá a která je levá? Abychom mohli správně jít po chodníku vpravo, musíme vědět, kde se pravá strana nachází. Když chceme správně a bezpečně přejít přes silnici, musíme se správně rozhlédnout. Nejprve se rozhlížíme vlevo, vpravo a posléze zase vlevo. Abychom se vyvarovali nehody, musíme správně poznávat strany. Zvládneme to?
Průběh aktivity
Pouštíme hudbu a děti běhají v rytmu po hrací ploše. V okamžiku, kdy hudbu zastavíme, řekneme úkol a děti ho provedou. Po úspěšném splnění úkolu hra pokračuje a vše se opakuje. Úkoly: zvedni pravou ruku, stůj na levé noze, levou rukou se dotkni koberce, pravou ruku podej svému kamarádovi, palec na levé ruce přitiskni na čelo, patu od pravé nohy přitiskni na zadek, pravou ruku polož na své koleno, levou ruku polož na hlavu svého kamaráda, levou nohu zvedni do výšky.
Pomůcky
Hudba, přehrávač hudby.
Fotogalerie
Jak ťuká semafor
Cíl DV
Seznámení dětí se světelným signalizačním zařízením - semaforem. Nejen s jeho barevnými, ale i s jeho akustickými signály.
Chvilka před aktivitou
Ukážeme dětem obrázek semaforu. Tážeme se, zdali děti poznají, o co se jedná. Jakou má barvu? A kde ho můžeme vidět? Je rozdíl mezi semaforem pro chodce a auta? Semafor pro chodce má jen dvě barvy a kromě barev se na něm zobrazuje i symbol panáčka. Červená barva signalizuje „stůj“, zelená barva pak signalizuje „volno“, neboli můžeš jít. Kromě barviček také semafor vydává zvuky. Zeptáme se dětí, zdali ví proč. Pro slepce jsou tyto signály velmi důležité. Pokud semafor vydává zvuky pomalé, na semaforu svítí červený signál. Pokud se ťukání změní na rychlé, svítí zelená a lidé mohou přecházet.
Průběh aktivity
Ťukáme na dřívka – rychle a pomalu. Když ťukáme rychle, děti se volně pohybují a jdou rychle (neběhají) – jako přes přechod chodíme rychle, neběháme. Když začneme ťukat pomalu, děti se zastaví. Děti dávají pozor na změnu rychlosti úderů.
Pomůcky
Dřívka.
Poznámka z praxe
Hru můžeme modifikovat tak, že děti místo chůze dělají jiný pohyb. Například lezou jako raci, skáčou po jedné noze. Poslouchají změnu signálu. Na pomalé ťukání se vždy zastaví a postaví se do pozoru.
Fotogalerie
Umím přejít silnici po přechodu
Cíl DV
Seznámení dětí s pravidly přecházení místní komunikace přes přechod pro chodce.
Chvilka před aktivitou
I když chodíme v doprovodu rodičů nebo s dospělými lidmi, musíme se učit přecházet silnici tak, abychom ji v budoucnu zvládli přejít sami. Přestože jdeme s maminkou, musíme se dobře rozhlédnout. Jdeme-li v doprovodu, je dobré se držet s dospělým za ruku a v žádném případě nevbíhat na silnici. Silnici přecházíme vždy s pečlivým rozhlédnutím. Když ji přecházíme, neustále sledujeme levou i pravou stranu. Nikdy nesmíme přebíhat bez rozhlédnutí.
Průběh aktivity
Tuto aktivitu ideálně trénujeme několik dní. Nejprve ji nacvičujeme ve třídě, kdy si přechod pro chodce vyznačíme na koberci (například švihadly – stačí hranice, nemusí se vyznačovat zebrování). Posléze přejdeme k nácviku venku na školní zahradě či na dopravním hřišti. Děti shromáždíme do zástupu před přechodem. Povíme si, že pokud máme možnost přecházet po přechodu, budeme ho vždy využívat. Je důležité vědět, že chodec nemá na přechodu pro chodce před auty absolutní přednost. Proto se vždy musíme dobře rozhlédnout a teprve až jsme si jisti, že nám nehrozí nebezpečí, můžeme vstoupit do silnice. Nejprve se rozhlížíme vlevo, poté vpravo. Pokud se k nám ani z jedné ze stran neblíží vozidlo, podíváme se znovu vlevo a můžeme přecházet. V půlce vozovky se znovu rozhlédnutím ujišťujeme, že můžeme bezpečně přecházení dokončit. Na komunikaci se bezdůvodně nezastavujeme. Při přecházení nikdy neběháme. Ztráceli bychom tak pozornost nad tím, zdali se k nám nepřibližuje vozidlo. Děti po dvojici zkouší přecházet přechod. Rozhlédnou se vlevo, vpravo, vlevo a rychle přecházejí přechod. Po splnění úkolu čekají na chodníku na další dvojice a sledují, jak jejich kamarádi zvládají úkol.
Pomůcky
Dopravní hřiště nebo pomůcky na vyznačení komunikace a přechodu pro chodce – provaz, kolíky, křídy.
Poznámka z praxe
Levou ruku můžeme dětem označit reflexní páskou. Za označenou rukou se budou rozhlížet jako první.
Fotogalerie
Pohybová hra na semafor - barvy
Cíl DV
Seznámení dětí se semaforem a jeho barevnými signály.
Chvilka před aktivitou
Semafor stojí na silnici a usměrňuje provoz na vozovce nebo křižovatce. Svými barvičkami ukazuje vozidlům, kdy mají stát, připravit se k jízdě a kdy mohou projíždět. Zároveň semafor pro chodce ukazuje, kdy mohou bezpečně přecházet a kdy musí vyčkávat. Zahrajeme si na semafor pro auta. Červená barva znamená „stůj“, žlutá „pozor“, zelená „volno“.
Průběh aktivity
Pouštíme hudbu, jako podklad pro aktivitu – simulace ruchu na ulici. Děti běhají po vymezené ploše. Ukazujeme barevné papíry – symboly barev semaforu. Při červené všechny děti stojí. Žlutá – běh na místě, zelená – běh v prostoru. Nedáváme žádné zvukové signály při změně barvy. Děti musí sledovat měnící se situaci. Mezi barevnými změnami udáváme různě dlouhé intervaly. Děti mohou v rukou držet imaginární volant a dělat u aktivity zvuky auta. Při signálu „stůj“ jsou potichu.
Pomůcky
3 barevné papíry – zelený, žlutý, červený, hudba, přehrávač hudby.
Fotogalerie
Závody v obratnosti při jízdě na koloběžkách
Cíl DV
Nácvik obratnosti při jízdě na koloběžce.
Chvilka před aktivitou
Protože většina z dětí ráda jezdí na koloběžce nebo na kole a v budoucnu se jistě stane dobrým řidičem, je třeba umět jezdit tak dobře, aby zajistily bezpečí své i bezpečí ostatních účastníků provozu. Položíme dětem následující otázky. Umíte dobře jezdit na koloběžce? Umíte střídat při jízdě na koloběžce obě nohy? A co slalom kolem překážek? Zvládnete to? To si za malou chvíli ověříme, protože budeme závodit. Nebudeme závodit, kdo dřív dojede do cíle, ale kdo dokáže splnit všechny úkoly.
Průběh aktivity
Nejprve si děti správně nasadí přilbu. Nesmí škrtit, ale nesmí se volně pohybovat po hlavě. Děti si dále obléknou chrániče na kolena a lokty. Poté absolvují jeden po druhém trasu. Celá aktivita se koná na hřišti se zpevněnou plochou. V případě, že bychom využili dopravní hřiště, se děti po celou dobu budou na koloběžkách pohybovat na chodnících a to při jejich pravém okraji. Nejprve necháme děti se tzv. rozjezdit. Poté přikročíme k jednotlivým aktivitám. Ději jezdí vytyčenou trasu s odrazem levé nohy, s odrazem pravé nohy a třetí úsek se střídáním odrazové levé a pravé nohy (toto zvládnou jen nejobratnější děti). Pokud některé dítě nezvládá střídání nohou při odrazu nebo si dokonce není jisté ani při jízdě odrazem nepreferované nohy, necháme jej odrážet se pouze jednou, preferovanou nohou. Střídání nohou můžeme očekávat maximálně u některých předškoláků. Druhá disciplína je jízda v kruhu. Děti s dostatečným rozestupem jezdí pomalu do kruhu, který vytyčíme prostřednictvím předmětů (například PET lahví s vodou) či jej nakreslíme na povrch země křídou. Děti se tak učí postupně zatáčet. V posledním úkolu děti projíždí slalom mezi PET lahvemi s vodou. Cílem je podpořit soustředění dětí na překážky a trénink jemného zatáčení.
Pomůcky
Koloběžky a ochranné pomůcky – helmy a chrániče loktů a kolen. Pokud nemáme součástí vybavení školy, můžeme požádat rodiče dětí, aby si každé dítě přivezlo do školky vlastní koloběžku a helmu.
Poznámka z praxe
Ve většině školek buď koloběžky nejsou k dispozici vůbec, nebo jsou v omezeném počtu. Většinou chybí helmy, a tak děti jezdí bez nich. I když se jedná o prostředí bez překážek s jasnými pravidly, kdy děti jezdí pod dohledem učitelky, pouze v jednom směru, za sebou se zákazem předjíždění, bez helmy by děti na koloběžkách neměly jezdit.
Fotogalerie
